Proč nejsem veganka ani vegetariánka?

Written by Post Comment

V ekologicky zaměřených článcích a diskuzích je to velké téma. Pokud nejste vegané nebo přinejmenším vegetariáni, tak prostě nemůžete být "správně ekologičtí" a pro mnohé lidi je to základní podmínka k tomu, aby vás vůbec do diskuze na téma ekologie pustili. 



Jsem asi hodně troufalá, když si dovolím tvrdit, že celý ten koncept kolem veganství a ekologie je tak trochu vlastně blbost? Pokud chceme zachránit planetu kvůli svým dětem (což je nejčastější důvod, proč lidé tu ekologii fakt řeší), tak na veganské stravě ty děti zrovna moc prospívat nebudou. Ne, pokud na to půjdete jen pohledem ekologie a nezajistíte dostatečně určité živiny v doplňcích (třeba hotové DHA a EPA, dobře vstřebatelný zinek a železo, jód a klasiku - B12) a nebudete to hlídat. Mají-li mé děti zvládnout všechny ty změny klimatu a poprat se s tím, co přijde, tak o to více budou do života potřebovat být zdraví a v pořádku. Samozřejmě, existují lidé, kteří jsou na veganské stravě v pořádku, ale většinou jde o dospělé, kteří měli solidní standardní základ z mládí či jsou hodně poučení v tom, co doplňovat a navíc mají "tu správnou mutaci" ohledně tvorby retinolu z betakarotenu a solidní střevní mikrobiom apod. Takže ano, chápu, že supr výjimky existují. To ale neznamená, že to zbytku světa bude (zdravotně) fakt vyhovovat.

Prostě cestu formou veganství nebo vegetariánství opravdu moc nevidím jako smysluplnou. Zase to ale neberte tak, že bych byla s aktuálním stavem výroby potravin spokojená, to vůbec! Jen vidím ekologickou cestu trochu někde jinde:
  1. Podpora lokálních biochovů a biozemědělství - tohle je za mne číslo jedna. Pokud kupuji lokální biopotraviny, tak podporuji malé farmy, které dobře pracují s půdou a musí si potravu pro chovaná zvířata zajišťovat v okolí a jsou právě ti, kteří kolikrát vracejí krajinu do původního stavu, který dokáže zadržet vodu a lépe reagovat na klimatické změny. Podívejte se na právní předpisy pro ekologické zemědělství, opravdu je to solidně nastavené. 
  2. Neplýtvat potravinami - tohle je důležitý krok číslo dva. Project Drawdown celosvětově spočítal, kolik by se ušetřilo CO2, kdyby se zredukovalo plýtvání potravinami: 87 - 94 megatun (https://drawdown.org/solutions/reduced-food-waste). Pro srovnání, kdyby všichni na světě přešli na plat-rich diet (což pozor!, není to samé jako veganství), tak to ušetří 65-91 gigatun (https://drawdown.org/solutions/plant-rich-diets). Neplýtvat potravinami je dost zásadní krok. Je dobré si uvědomit, že k plýtvání dochází už při samotném pěstování či lovu a poté při produkci potravin. Je tomu tak jak v oblasti živočišné výroby a lovu, tak v oblasti pěstování rostlin. Chcete příklady? Třeba kvůli lovu určitých druhů ryb se do sítí dostanou i malé rybky, které se ale nijak nezpracují, zemřou a vyhodí. A na straně veganské stravy se zase kupříkladu vyrábí proteinová náhrada masa - seitan - z pohých 10 % sklizené pšenice a zbytek se buď vyhodí, nebo jde na výrobu neužitečného glukozofruktozového sirupu poškozujícího lidské zdraví. Obdobně potom oleje na smažení jsou problematické, neboť se nesní jako potravina, ale pouze použijí při procesu a vyhodí a ještě děsně moc poškozují lidské zdraví (viz kniha "Geniální potraviny", Paul Grewal). Už při jejich výrobě vzniká sušina z lisování a je velkým otazníkem, kam tato sušina plná živin a důležitých látek vlastně putuje. Při výrobě sýrů vzniká syrovátka a je otázkou opět, jak je dále využívána atd. No a potom se samozřejmě dostáváme k vyhazování neprodané zeleniny (namísto zpracování do pickles apod.), vyhazování pečiva, nesnězeného jídla v restauracích, vyhazování jídla domácnostmi...  no a souvisí to i s bodem jedna - právě malé farmy a malí dodavatelé jsou lépe schopni neplýtvat potravinami a přebytky zavařit, neprodané ovoce zpracovat, špatné plodiny zkrmit pro zvířata, odpad z polí zkompostovat atd.
  3. Podpora stravy bohaté na zeleninu, rostliny, semínka - velmi mi vadí přístup veganství v té vyhraněnosti, kdy odmítají šmahem všechno živočišné, bez návazností na výživu člověka, na roli živočišné produkce v celkové ekologii krajiny atd. Jsem pro navýšení zeleniny ve stravě (hlavně jako náhrady rafinovaných obilovin), ale k tomu právě vždy  trochu těch na živiny bohatých živočišných potravin - vejce, vnitřnosti, ryby, vývary, přepuštěné máslo... to je prostě něco jiného, než veganství. Tato kombinace může zajistit kvalitní, zdravou stravu s dostatkem živin pro člověka. Ono to trochu i souvisí s tím zaměřením na bio produkci. Takové bio kuře či bio jehněčí maso je drahé a tak jej člověk sní rozumné množství a ještě nejlépe zužitkuje třeba i kosti na hnědý vývar apod.
  4. Podpora pěstování potravin a produkce potravin ve městech a na zahradách - jsem pro návrat využití ploch ve městech a na vesnicích pro produkci lokálních potravin. Když jsem bydlela ve městě, bylo pro mne nepochopitelné, proč tam v parcích nerostly ovocné stromy či jedlé kaštany, turecké lísky. Proč se nikde nesměly pěstovat maliny a ostružiny. Proč se na okrajových lučních trávnících nemohly pást ovce. Proč lesy neobsahují stromy, které poskytují obživu zvěři? Obdobně dnes v zahradách na vesnicích převládají neužitečné pěstěné trávníky náročné na vodu i umělé hnojení či jehličnany a šlechtěné květiny bez pylu a nektaru. Změnit toto mi přijde zásadnější, než řešit veganskou stravu.
  5. Strava založená na opravdových celistvých potravinách - pokud mi něco vadí, tak výroba vysoce průmyslově upravených potravin, které prokazatelně škodí zdraví, vzniká při tom zbytečný odpad, produkce je ve spoustě obalů. Myslím tím především nevýživné rafinované obiloviny, glukozo-fruktozový sirup a cukrovinky, rafinované oleje, ztužené tuky, průmyslově zpracované masné produkty - obecně potraviny, které vedou k zánětlivým procesů v těle a nemocem: https://cs.medlicker.com/1077-potraviny-zpusobujici-zanet  Potravina, která tělo nevyživí, ale zůsobí mu zdravotní problém, je prostě hrozné plýtvání všemi těmi cennými surovinami. Platí to jak pro ty živočišné průmyslové produky, tak pro veganské průmyslové produkty.

Takže se nedivte, že tady na tom mém malém blogovém zápisníčku tedy nenajdete veganské recepty, ale spíš naopak tipy, jak dělat hnědý vývar z pečených kostí z bio kuřete či jak zužitkovat odřezky a slupky zeleniny. A jak si doma víc vařit a jak co nejméně plýtvat jídlem. 

Zajímavé texty (s odkazy na původní zdroje) k otázkám veganství a ekologie:


Další odkazy k tématu:
  1. Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin: http://eagri.cz/public/web/file/262824/Pravni_predpisy_EZ_10._9.pdf
  2. O problematice výživy a vhodnosti a nevhodnosti veganské a vegetariánské stravy: Kniha Nástrahy vegetariánství, Natasha Campbell-McBride - český překlad v přípravě: https://alten-berg.cz/pro-zdravi/42-vegetarianism-explained.html

Tags:

Share:

0 comments