Dopis pro rejpaly

dovolila jsem si do názvu blogu dát slovíčko "eko", s čímž mají obvykle lidé spojeni obrovská očekávání. Obvykle si takovou blogerku představují jako veganku, která veškerý volný čas vyplňuje na aktivistických akcích Greenpeace a Extinct Rebellion či Fridays for Future a nemá doma ani kousek plastu, bydlí v hliněném domě se zelenou střechou, jezdí všude zásadně na kole i ve vánici a chodí jen v jednom oblečení a naprosto se neúčastní konzumního způsobu života.

Uf, tak tohle fakt nesplňuji. Naopak, jsem vysokoškolačka, vzdělaná a se solidním platem, autem, dvěma dětma a novým domem. Apriori jsem přesně ta osoba, která tady v ČR vlastně dělá nejvíce emisí CO2. Prakticky. Je to tak, je dobré si to přiznat. Člověk s nízkým platem, který počítá každou korunu a do práce jezdí MHD a bydlí v garsonce, ten ani tenhle blog číst nepotřebuje. Ten má sám tipů na udržitelnější životní styl na rozdávání, prostě přirozeně.

Tenhle blog je naprosto průměrný zápisníček jedné madam, která má ráda módu, kosmetiku, chce být krásná,  jezdit autem, utrácí za luxusní věci, chce mít jednou (bio)bazén na zahradě, nadchne se pro každé elektronické vychytávky a přístroje, jí (bio)maso...  no prostě jsem obyčejná ženská v dnešním světě. Jen mi není jedno ekologická stránka věci, to je celé. A tenhle malý zápisníček je prostě pro holky jako já. Nepíšu tady kvůli žádné ekologické revoluci a ani nemám patent na nejekologičtější řešení.