Zdravé a ekologické podlahy v domě

Chcete vědět, jakou ekologickou a místní, nízkoemisní a naprosto přirozenou podlahu měl v domě můj dědeček? Obyčejnou hlínu, kterou občas uhladili do lesku hnojem. Fakt. Zní to šíleně, ale dědeček o tom často po večerech rád vyprávěl, je mu 98 let a pořád si na to ještě dokáže vzpomenout. Přešlo století a najednou mají doma lidé na podlahách jen plast. PVC, "lino" (to je taky většinově jen prosté PVC a nikoliv pravé linoleum ze směsi dřevité moučky, vápence, juty a lněného oleje a pryskyřic), vinyl,  koberce z plastu, polyuretanové podlahy, syntetické pryžové podlahy - de facto je to v dnešní době bohužel prostě jen nějaký plast.

Jak to tak vypadá, bude u nás vítězit asi jednou dlažba v dekoru dřeva a ovčí kůže na zjemnění (a stimulaci nohou)... takovou dlažbu máme zatím jen v koupelně a je fakt nejpraktičtější a neuvolňuje těkavé látky, které bychom dýchali.

Taky máme doma přemíru plastu na podlaze. O problémech vinylové podlahy už jsem psala (https://ekomadam.blogspot.com/2024/04/trable-s-vinylovou-podlahou.html). V ložnici, pracovně a dětském pokoji máme jen volně položený metrážový koberec (půl na půl vlna a polypropylen), rozhodovala před osmi lety cena. Řekli jsme si, že až trochu našetříme, pořídíme si do těch pokojů něco "lepšího". No a teď si tady pro sebe dělám seznam toho, co vůbec existuje jako "lepší" podlaha v dnešní době. Tím "lepší" míním především to, že neobsahuje zdraví škodlivé látky (těkavé VOC látky, formaldehyd apod.) a pokud možno neobsahuje plasty a nebo jen malé množství. To kvůli následné likvidaci a recyklaci, až na to jednou přijde, a neznečišťování životního prostředí mikroplasty, které jsou obrovským problémem. Prostě čím méně plastů se vyrábí a používá na věci, které jde řešit i bez nich, tím lépe. 

Jaké různé podlahy jsem našla? Podívejte se na tenhle dlouhatánský přehled. Samozřejmě jsem si naběhla s tím, že jsem nechtěla plast. Protože zrovna podlaha, která je bez těkavých VOC látek a má kdejaký certifikát, je právě podlaha z plastu (z ecuranu, Wineo Purline). Sice to není PVC, které je problematické i svou výrobou a továrnami, ale pořád je to plast. A tak je tu nakonec taky. Když zjistím něco nového ohledně toxicity a třeba konkrétních zajímavých výrobků, text aktualizuju (dole je datum aktualizace textu).

OBSAH:
1. Podlahy založené na dřevě
    1.1 Dřevěné palubky
    1.2 Dřevěné parkety
    1.3 Třívrstvé dřevěné podlahy
    1.4 Masivní dřevěné podlahy
    1.5 Laminátové podlahy
    1.6 Bambusové podlahy

. Podlahy založené na korku
    2.1 Čisté korkové podlahy
    2.2 Kompozitní korkové podlahy

3. Wineo Purline (biopolyuretan, ecuran)

4. Marmoleum, opravdové linoleum

>5. Koberce
    5.1 Vlněný metrážový koberec (opravdu přírodní varianta asi zatím není k sehnání)
    5.2 Kusové tkané koberce z vlny nebo bavlny
    5.3 Ovčí kůže

6. Dlažba (klasická i v imitaci dřeva nebo mramoru)

1. Podlahy založené na dřevě

Dřevo na podlahu v domě je skvělou volbou. Nestudí, je příjemné, voní, udržuje optimální klima v místnosti a přispívá k dobré akustice. Toxické látky v dřevěných podlahách se mohou objevit v olejích a lacích a voscích, kterými je dřevo natřené a případně v lepidlech, pokud se dřevo nějakým způsobem lepí. Někteří prodejci vinylu straší přítomností těžkých kovů ve dřevě, nicméně nepodařilo se mi dohledat relevantní informace o riziku přírodního znečištění dřeva těžkými kovy z půdy. Respektive pokud se ve dřevě těžké kovy objeví (např. strom rostl ve znečištěné průmyslové oblasti), tak by riziko jejich uvolnění ze dřeva mělo být jen velice malé. Riziko toxicity těžkých kovů v umělých materiálech je mnohem větší (ale v EU naštěstí hlídané).
U dřevěných podlah je velmi zásadní správná volba přípravku na ochranu dřeva, vhodný je vosk na dřevo, moc fajn přípravky jde najít u firmy Kredezeit (zdroj 3), mají například přírodní vosk. Podlahy je potřeba opakovaně voskovat nebo olejovat. Dřevěné podlahy nejsou obecně moc vhodné pro domácí mazlíčky, protože drápy je mohou dost poničit, tam hodně záleží na tom, jaký koupíte vosk či olej a jak často ho obnovujete.

1.1 Dřevěné palubky

Podlaha z dřevěných palubek je zajímavá netoxická volba, kterou si kolikrát zvládnou položit majitelé domu i sami. Jde o kusy čistého dřeva s drážkou, ceny začínají někde na částce 400 Kč/m2. Výška je kolem 3 cm, tedy na některá místa se při rekonstrukci nevejdou (bez prahů nebo bez nutnosti seřezání dveří apod.). Tuto podlahu nejde pokládat do místností s vysokou vlhkostí, pokroutila by se. Uhlídat kolísání vlhkosti třeba v červnu nebo červenci v některých domech skoro ani nejde, tak pozor na to. Palubky můžete kombinovat s teplovodným podlahovým vytápěním, ale prostě snižují účinnost podlahového topení, tak jako třeba koberce, je potřeba s tím počítat. Teplo se nikam neztratí, jen prostě déle trvá, než se podlaha nahřeje. U elektrického podlahového topení by mohly být problémem rychlé výkyvy teplot a palubky by mohly praskat a nebo se vlnit.

1.2 Dřevěné parkety

1.3 Třívrstvé dřevěné podlahy

1.4 Masivní dřevěné podlahy

1.5 Laminátové podlahy

1.6 Bambusové podlahy

2. Podlahy založené na korku

2.1 Čisté korkové podlahy

2.2 Kompozitní korkové podlahy

3. Wineo Purline (biopolyuretan)

4. Marmoleum, opravdové linoleum

5. Koberce

5.1 Vlněný metrážový koberec  (opravdu přírodní varianta asi zatím není k sehnání)

Na internetu můžete najít "100 % vlněný metrážový koberec". Na první pohled to zní skvěle, vlna hřeje, můžete ji využít na podlahové topení, koberec lze položit rovnou na beton či anhydrit, neklouže. Vlna dokáže regulovat mikroklima a vlhkost v místnosti. Jen pozor na to označení. Pokud najdete 100 % vlněný metrážový koberec, tak si zjistěte materiál té mřížky, ve které je koberec zasazený. Obvykle je to nějaký plast nebo umělý materiál, o jehož toxicitě toho zrovna moc nevíme. Často výrobci uvádí "syntetickou jutu", AB mřížku, "action back", což ale není nic jiného, než polypropylen, který není vhodnou volbou pro životní prostředí, ani pro člověka (může uvolňovat VOC látky). Dalším problémem koberce mohou být látky zvané zpomalovače hoření. Jsou to nebezpečné chemické látky škodlivé pro člověk a mnoho z nich je výrazně nebezpečné i pro životní prostředí. Koberec se zpomalovači hoření tedy není něco, co byste měli chtít. Ale koberec, který snadno hoří (to jsou např. akrylové koberce), taky není dobrá volba, zvlášť do dětského pokoje, je to rizikové, v případě požáru by se dítě nemuselo z pokoje dostat včas. Jakou třídu hořlavosti mají 100 % vlněné koberce, to se mi nepodařilo najít. Obecně má ale vlna vysokou samozápalnou teplotu a měla by být samozhášivá, používá se i na izolace. Ale konkrétní třídu hořlavosti nevím.

Dalším problémem vlny je zátěž pesticidy a insekticidy (použitých už při chovu ovcí a následně při zpracování vlny) a dále látkami ve skladech, které zajistí, že jim ta vlna nezplesniví. U oblečení z vlny je situace lépe dohledatelná a kontrolovatelná, přecejen to má člověk přímo na kůži, u koberců jsem nic moc informací nenašla. Toxická zátěž v té samotné vlně prostě může být. 

5.2 Kusové tkané koberce z vlny nebo bavlny

Kusové vlněné nebo bavlněné koberce jsou skvělé, dají se sehnat i s OEKO-TEX certifikátem. Vlněné koberce mají obvykle bavlněnou mřížku. Lze se pídit po kvalitě vlny a jde sehnat kusové koberce z biobavlny. Problém je, že je musíte už na nějakou podlahu umístit a tak stejně řešíte, co tedy dát pod ně naspod, a jste zase tam, kde jste byli - u otázky, co tedy dát na tu podlahu. Také se často rolují a kloužou. Nezbytností je tedy protiskluzová podložka a tu běžně seženete zase jen a především z plastů, bohužel (IKEA má takovou podložku z recyklovaného plastu, bohužel; Lorena Canals má protiskluzovou podložku z PVC).

Nepodařilo se mi najít protiskluzovou podložku pod koberec, která by byla z přírodního kaučuku (přírodního latexu, což je vhodný nezávadný materiál). Jako náhrada pro tento účel by možná mohly sloužit některé tenké cestovní jógové podložky z přírodního kaučuku (jsou docela drahé) a nebo se dají najít protiskluzové  podložky do sprchových koutů z přírodního latexu. Existují i silikonové protiskluzové podložky pod koberce, ale toxická zátěž přídavných látek v tom silikonu může být velká (není to potravinářský silikon, no...) a jeho ekologická zátěž pro životní prostředí taky není dobrá (rozpadá se taky časem na mikroplasty a nanoplasty). 

Ještě je variantou pořídit velký kusový 100 % přírodní tkaný koberec a zatížit ho ve všech rozích nějakým nábytkem, pak klouzat nebude.... 

Zajímavé značky kusových koberců: Lorena Canals, IKEA, 

Značka Rugvista má vlněné koberce s bavlněnou mřížkou, ale uvádí protiskluzovou vrstvu z latexu a nevím, jestli je to přírodní nebo umělý latex, tedy chtělo by to zjistit víc.

Zajímavou možností jsou i vlněné jógamatky z merino vlny, lze sehnat takové, které mají ve spodní protiskluzové vrstvě méně plastu, např. tato: https://www.inyogashop.cz/surya-joga-podlozka--200x60-cm--ovci-vlna/ (100 % přírodní kaučuk naspod by byl ale lepší, jenže takovou jsem ještě nenašla)
Doplněno: tato podložka má mít naspod latex, chtělo by ověřit, zda je přírodní: https://www.vlnenezbozi.cz/podlozka-na-jogu-70x200-cm--novozelandske-merino-500g--latex/

5.3 Ovčí kůže

Ovčí kůže jsou oblíbeným doplněk seversky laděných interiérů, skvěle vypadají na dřevě. Díky vrstvě kůže na podlaze tolik nekloužou, to je jejich hlavní výhoda, jsou bezpečnější. Bohužel taky kůže znemožňuje jakékoliv praní, blbě se tedy čistí. Nesmíte je taky nechat třeba venku na dešti, nesmí se na ně vylít voda (zdroj 1). Jakmile se to stane, tak ta kůže ztvrdne. My ji doma používáme dál i ztvrdlou (nechali jsme ji omylem na dešti venku na chvíli), záleží, jak velké to poškození je. Ovčí vlna se sešlapává, žmolkuje a trochu plstnatí, musíte ji čas od času projet drátkovým kartáčem na psy, aby se načechrala a oddělila se vlákna. Část vlny vždy vyčešete, tedy je dobré vědět, že ovčí kůže nevydrží navždycky.
Je vhodné si zjistit, odkud kůži berete, jak bylo o kůži pečováno (pesticidy, insekticidy, přípravky ve skladech apod.) a jakou může nést toxickou zátěž. Některé mohou být barvené a nevíte, o jak toxické barvy jde.

Různě rozmístěné ovčí kůže se mi líbí, protože umožňují trochu stimulovat nohy na jinak rovné hladké podlaze (v kombinaci s ortopedickými puzzle koberci, které jsou ale často z plastu, no...) a slouží jako podložky na sednutí, když si chcete sednou/lehnout na zem. 

Nebarvené podložky z ovčí kůže jsme si oblíbili. Snadno se přenesou jinam, hřejí a poskytují nohám stimulaci na rovné podlaze.

6. Dlažba (klasická i v imitaci dřeva nebo mramoru)

Dlažba je jednou z nejlepších a nejpraktičtějších možností pro podlahu, která nepouští do okolí toxické látky a něco vydrží. Je také skvělou volbou pro podlahové topení díky nízkému tepelnému odporu, nesnižují účinnost podlahového topení, ať je teplovodní či elektrické. Je však nutné počítat s tím, že mimo topnou sezonu je velmi studená. A taky je pocitově tvrdá, což v koupelně vyřeší pár vhodně umístěných bavlněných předložek a jinde třeba kusový koberec. A papuče ;-) (je srovnatelně tvrdá jako laminátová podlaha nebo dřevěná podlaha, která je lakovaná a nebo ošetřená tvrdým voskem, prostě zas takový rozdíl to není... rozdíl v tvrdosti oproti vinylu zas tako moc pocitově taky nepozoruju, když dítě spadne na jednom nebo na druhé, tak ho to prostě bolí, ale pro někoho je to zásadní rozdíl a dlažba mu přijde tvrdá).
Dají se sehnat podélné dlaždice, které vypadají jako dřevěná podlaha (hledejte pod klíčovými slovy "dekor dřeva" nebo "imitace dřeva") a jsou skvěle moderní a zajímavé (hlavně na místa, kde se nevejde výškově podlaha z opravdového dřeva nebo ji nemůžete umístit kvůli vlhkosti a nebo kvůli snížení účinnosti podlahového topení). Tyto dlaždice mají i často drážky jako od dřeva, takže tolik nekloužou. Dají se sehnat v ceně kolem 600 Kč/m2.

Problematická může být dlažba v kuchyni, kde často na zem spadne nádobí apod. a dlaždice se poškodí nebo praskne. Potom se vyplatí mít v zásobě hodně dlaždic na náhrady. A nebo mít v kuchyni na exponovaných místech např. korkovou nebo kaučukovou podložku (které sice nedělá dobře voda, ale může to být levnější a praktičtější řešení, než opravovat drahou dlažbu). 

Problematické jsou ale protiskluzové dlažby s velmi hrbolatou strukturou. Prodřou se na nich ponožky velmi rychle, ponožky jsou potom nutností (jinak se sdírá kůže), a taky se špatně čistí, špína zůstává v těch prohlubních a je to k vzteku. Tedy do protiskluzové dlažby bych nešla.

U dlažby je problematická toxicita v použitém lepidle. Hotové předem namíchané lepidlo na dlaždičky bývá často konzervované toxickými konzervanty (Methylisothiazolinone MIT), problematická jsou také lepidla založená na polyvinyl acetátu (PVA lepidla) a nebo lepidla s přidaným flexibondem (nedohledala jsem, co je tam přesně za problematické složky a proč a co to je). Nejméně toxická (co se týká uvolňování VOC látek po položení dlažby) by měla být lepidla na dlažbu na bázi cementu, tj. suché prašné směsi, které se míchají na místě. Ten, kdo je pokládá, musí používat ochranné prostředky při tom míchání, ten prach je problematický pro dýchací cesty.

7. Podlaha založená na přírodním kaučuku

Tyto podlahy se používají spíše do kanceláří a do vysoce zátěžových prostor. Kaučukové podlahy mají přirozenou požární odolnost a splňují různá kritéria kladená na kancelářské prostory apod.

(Informace ke kaučukovým podlahám ještě musím víc nastudovat a doplním je někdy později, jak se tím prokoušu...)

Uff, tak co, pomohl vám nějak tento dlouhý výčet? Já ho tu mám hlavně kvůli nám a zveřejnila jsem ho dřív kvůli kamarádce, která zrovna ideální podlahu do domu řeší. Jednou nás čeká náhrada problematického vinylu v domě a náhrada problematických koberců. Celý tento soupis a hledání informací o bezpečných a netoxických podlahách a nejlépe i ekologických podlahách mne naučil přehodnotit spoustu věcí. 

Najednou nepřemýšlíme o dlažbě jako tvrdé a studené. Tvrdost je velmi relativní pojem a po tom, co jsem si načetla o barefoot směru a správné stimulaci nohou stejně vím, že nejvíc problematická je ta jednolitost bez stimulů. Vždyť nohy nás doma bolí i z chůze po vinylu i koberci. Studená podlaha (což je bez podlahového vytápění nejen dlažba, ale i laminát) jde řešit koberečky nebo ovčími kůžemi apod. a nebo nošením papučí. Pokrýt na některých místech tu jednolitou podlahu menšími koberečky nebo ortopedickými stimulačními puzzle podlahami pomůže bosým nohám ke stimulaci a zdravému vývoji. A po zničeném vinylu taky už jinak uvažujeme o údržbě a tím, jak tu podlahu udržíme pěknou a nebudeme ji muset po krátké době zase měnit. V neposlední řadě jsme zjistili, že je pro nás velmi důležité vracet se domů a po otevření dveří čichat příjemnou vůni domova a ne chemické "cosi" z podlah. Takže raději "tvrdou a studenou" podlahu než něco, co smrdí.

Co je tedy zatím u nás asi v plánu?

• Předsíň a chodba - dlažba v imitaci dřevěných prken, rohožky z kokosových vláken z Ikey, stimulační ortopedické puzzle
• Koupelna - stávající dlažba v imitaci dřeva, ortopedické puzzle pro stimulaci nohou a bavlněné prací podložky z Ikey s protiskuzovou vrstvou z latexu
• Dětský pokoj - marmoleum (už je jen lepené, takže nic, no), asi zkusíme Wineo Purline a případně ještě koberečky nebo ovčí kůže
• Kuchyň spojená s obývacím pokojem a jídelnou, tedy hlavní prostor domu - dáme dlažbu v imitaci dlouhých světlých dřevěných prken. U pohovky budou ovčí kůže pro stimulaci nohou a zahřátí a případné sednutí na zem, nekloužou a snadno se přenáší. V kuchyni dlažbu pokryjeme asi ortopedickým puzzle na místech, kde hrozí pády nádobí a rozbití dlaždic. Nebo korkovou podložkou.
• Ložnice a pracovna (propojené pokoje) - nejlépe zvolíme třívrstvé dřevěné podlahy a na ně opět koberečky z přírodních materiálů a nebo ovčí kůže. Nebo uvažujeme o Wineo Purline, byť je to plast... jen kvůli tomu, že má nulové VOC těkavé látky, kdežto třívrstvé lepené podlahy VOC látky bohužel mají.

(Článek aktualizován 22. července 2024.)